Akcie - kdy by mohl skončit dlouhodobý poklesový trh

Text je určen všem investorům, které zajímá, jak vypadá průběh dlouhodobého poklesového trhu a ve které části vývoje bychom se dnes mohli nacházet.

Akciové trhy v uplynulých měsících byly extrémně kruté pro dlouhodobé investory. Ti kdo včas  nevyprodali své akciové nebo komoditní investice ještě v roce 2007, utrpěli velké ztráty a to téměř bez ohledu na fundamentální kvalitu akcií. Od počátku roku ztratil například akciový index S&P 500 34% své počáteční hodnoty, index Nasdaq 100 26%, Dow Jones Industrial Average 30% a těžební index HUI dokonce 52%. Ostatní indexy na tom nejsou lépe. Také komodity utrpěly velké ztráty, v čele s ropou. Jediní investoři kteří se mohli radovat byli ti kteří měli své peníze nainvestovány v dluhopisech nebo inverzních ETF fondech, které rostou, když akciové trhy klesají. Myslím, že jsme právě účastníky poklesu který bude určitě patřit mezi nejhorší za posledních 100 let. Ze 4716 US akcií, které mám v databázi, je od počátku roku ziskových pouhých 791, tedy 17%. Co je zcela vyjímečné při dnešním poklesu, je rychlost , s jakou se to odehrálo. Když začal sestupný trh v březnu 2000, trvalo 27 měsíců, aby index poklesl ze svých maxim o 46%. Nyní se to podařilo z maxim v listopadu 2007 za 11 měsíců. Svědčí to o vyjímečně špatném sentimentu investorů a snaze zbavit se cenných papírů za každou cenu.

Nejhůře jsou na tom investoři  kteří zastávají strategii BUY and HOLD a investovali někdy v období vrcholícího trhu v koncem roku 1999 nebo v průběhu roku 2000 do akcií. Po uplynulých osmi letech jsou pravděpodobně ve ztrátě, když přičteme znehodnocení  vlivem inflace, jsou tyto ztráty opravdu vysoké. Mnoho lidí si již dnes klade otázku, zda je pro dlouhodobého investora vhodná doba a zda-li jsme skutečně u dna trhu. Podobné úvahy se objevují v různých médiích. Dokonce jeden z neuznávanějších investorů Warren Buffet nazývá nynější období vyjímečnou investiční příležitostí. Jsou avšak i jiní investoři, kteří předpokládají v budoucnu další poklesy akciových indexů, a to v případě indexu S&P 500 až ke hranici cca 600 bodů. Faktem zůstává, že současný trh je přeprodaný, protože poklesy na všech frontách byly velmi silné. Proto je pravděpodobný růst v příštích týdnech. Pokud se tak skutečně stane, bude tento růst trvalý? K tomu, abych toto mohl posoudit, bude třeba se podívat na předcházející průběhy dlouhodobých sestupných trhů, protože to, na čem se různí analytici shodnou je asi skutečnost, že se nacházíme v přesně v takovém typu trhu.

Následující tabulka shrnuje údaje o předcházejících třech dlouhodobých sestupných trzích, které investoři v minulosti zažili. Jeden z nich, japonský BEAR trh,  představovaný indexem Nikkei 225, je zřejmě jeden z nejdelších v lidské historii, protože trvá  nepřetržitě již devatenáct let. K 31.10.2008 byla hodnota tohoto indexu 8 577, tedy zhruba 78% pod svými maximy z roku 1989.  

Tabulka: Shrnutí údajů o průběhu dlouhodobých poklesových období

Index	Období
	18.3.1991-30.5.2003						-72%
	31.12.1965-31.3.1978						-8,2%
DJIA							-75%

Hned na úvod rozboru musím říci, že dlouhodobé BEAR trhy mají devastující účinky na všechny investory typu „KUP a DRŽ CO NEJDÉLE BEZ OHLEDU NA CENOVÝ VÝVOJ“. Tato strategie, která naprosto skvěle funguje v dlouhodobých růstových trzích, je během BEAR trhů naprosto  nevhodná. Uvedu příklad: Během dlouhodobého růstového trhu v posledních více jak dvaceti letech před rokem 2000 se index S&P 500 zhodnotil od března 1978 do března 2000 o 1700%, během tří uvedených poklesových trhů došlo k poklesu cen akcií o -72%, resp -8,2% resp. -75% za období dlouhé v průměru 13 let. Je naprosto zřejmé, že investor má v takovém prostředí jedinou šanci vydělat peníze správným načasováním investice. I když nejsou na možnost načasování jednotné názory a část investorů tuto možnost zpochybňuje, existují investoři, kteří svými historickými výsledky dokázali, že to je možné – například John Templeton nebo Dr. Martin Zweig. 

Chci nyní ukázat cenové grafy předcházejících sekulárních BEAR trhů, aby investoři mohli posoudit, v jakém období se nacházíme. První graf, který ukáži, je akciový index S&P 500 v období 1965 až 1979. Vývoj v dnešní době by mohl sedmdesátá převážně stagflační léta připomínat.

Na obrázku je  cenový vývoj zobrazen pomocí tzv. svíčkového grafu, kdy každá čárka (svíčka), představuje vývoj během jednoho měsíce – tedy otevírací cena prvního dne v měsíci, uzavírací cena posledního dne, maximální a minimální ceny dosažené během měsíce. Pokud je konečná cena vyšší, než počáteční cena, svíčka je nevyplněná, pokud došlo k cenovému poklesu, svíčka  je vyplněná.

Z grafu je patrné že pod pojmem dlouhodobý sestupný trh není možné si představit, že trh bude neustále klesat dolů. Naopak – délka růstových period ve dvou případech ze tří byla dokonce delší, než délka ztrátových period. Když trhy začaly růst, tak cenový přírůstek byl velmi vysoký. Když bych zprůměroval všech osm růstových období z tabulky, tak přírůstek činil v průměru 98% za průměrné růstové období v délce trvání 26 měsíců. Dlouhodobý sestupný trh je tedy složen z několika sestupových resp. růstových, které bývají označovány jako cyklické BULL nebo BEAR trhy a trvají zpravidla mnoho měsíců až let. Stojí tedy rozhodně za to pokusit se trefit přibližné dno trhu, pokud máme představu o tom, jak takové dno může vypadat. Sice každé dno je trochu odlišné, určité rysy jsou však podobné.

Na obrázku je zachycen i objemový oscilátor ADEMA, který ukazuje akumulaci (nákup) nebo distribuci (prodej) akcií investory. Zjednodušeně řečeno při poklesu oscilátoru z vrcholů převažují prodeje, při růstu převažují nákupy. Tento oscilátor se ukázal jako velmi platný při určení vrcholů a den trhů, používám je ještě s dalšími dvěma k identifikaci možného dna trhů.

Druhý obrázek ukazuje sestupový trh v letech 1929-1942 na příkladu indexu Dow Jones Industrial Average. Hlavní fáze sestupového trhu trvala 13 let avšak BUY&HOLD investor, který by nakoupil v blízkosti vrcholu trhu v září 1929 by byl na svých penězích bez jediného dolaru výdělku až v únoru 1955, když nepočítám žádnou inflaci. Z obrázku je vidět typická A-B-C struktura dlouhodobého BEAR trhu.

Teoretické vysvětlení průběhu BEAR i BULL trhů nejlépe podal Ralph N. Elliot již ve třicátých letech uplynulého století. Jeho následovníci v čele s Robertem Pretcherem na základě jeho idejí vytvořili celou teorii,  kterou nazvali Elliotovou. Když to zkrátím, tak A-B-C struktura je základním stavebním kamenem, který lze během sestupových trhů pozorovat. Žádný sestup se neodehrává v jedné rychlé vlně, ale ve třech vlnách z nichž ta prostřední jde proti směru hlavní sestupové vlny. Stejně tak jednotlivé sestupné vlny nemají vzhled přímky, cena klesá spíše CIK-CAK pohybem, kdy poklesy jsou střídány korekčními růsty (celkem v pěti vlnách - třech poklesových a dvou růstových korekčních). Některé sestupové trhy měly značně složitejší strukturu, například právě období 1966- 1978, ale A-B-C strukturu najdeme v jednotlivých fázích i zde. 

Poslední příklad je obrázek akciového indexu Nikkei 225 a jeho vývoj.

V případě tohoto indexu byla korekční růstová období krátká a prudká. Na oscilátoru ADEMA vidíme vznikající divergence mezi cenou a indikátorem (cena ještě klesá, indikátor již roste- známka síly). Jakmile indikátor zahájil růst a byly vytvořeny divergence, byl to většinu nejvhodnější čas k nákupu. Jedna věc stojí  za povšimnutí. Po srovnatelně silných výprodejích jakých jsme byli v posledních měsících svědky, nikdy nenásledoval růst indexů rovnou nahoru. Cena většinou vyrostla a opět klesla až vytvořila určité stabilní dno (například koncem roku 1932 nebo u Nikkei  počátkem 2003.  V období kdy byl BEAR trh velmi prudký a žádné výrazné korekční vlny nebyly patrné, pak dno trhu se vytvářelo několik měsíců. To je příklad indexu S&P 500 na podzim 1974. První poznatek tedy je ten, že žádná taková konsolidace zatím neproběhla, akciové indexy padaly dolů extrémně rychle. Proto bych očekával buď nyní koreční růst ve vlně B (za předpokladu, že se nyní vytváří dno sestupné vlny A a poté další sestup ve vlně C, která by mohla mít přibližně stejné parametry, jako vlna A. Cenové formace rozpoznatelné v grafech mívají totiž velmi často sklon k symetrii. Symetrie vývoje je totiž to, čeho se investoři mohou při svých investorských aktivitách držet. Jiný možný scénář je ten, že by se nyní začalo vytvářet cenové dno, tento proces by nejpíše trval několik měsíců. Ani jedna z variant se nedá vyloučit, osobně však inklinuji ke scénáři prvnímu a předpokládal bych pokles v případě akciového indexu S&P 500 až někam k hodnotám okolo 600. Důvodů proč si to myslím mám několik:

1. Důvody vyplývající z technické analýzy a z toho, co již bylo řečeno – doposud neexistence korekční vlny B, logická by byla i souměrnost s cyklickým BEAR trhem probíhajícím v letech 2000-2002. Na obrázku je červenou přerušovanou svislicí zaznamenáno, kde bychom se analogicky mohli nacházet dnes ve srovnání s vývojem v roce  2001. Posledním důvodem je to, že velmi negativně vypadá dlouhodobý graf cenového vývoje akciového indexu Nasdaq 100. Tento index je většinou tím indexem, který vede ostatní akciové indexy při růstech nahoru a při poklesech dolů. Je to z toho důvodu, že obsahuje více volatilnější a rizikovější akcie především z technologických oborů a proto  se  k němu investoři přiklánějí v době, kdy jsou již plni optimismu ohledně možného růstu trhů. V době pesimismu je tomu naopak a zatím to stále vypadá, že tento index bude především klesat, ne růst. 

2. Důvody fundamentální. Podle současného ekonomického vývoje nelze očekávat rychlý obrat, naopak - různé komentáře od specializovaných odborníků ukazují na spíše dlouhodobý proces, protože:

            1. USA je v nejhorší recesi  za předchozích mnoho let

            2. 5 mil občanů USA není schopno splácet své hypotéky 

            3. Inflace v USA je nejvyšší za posledních 17 let

            4. Nezaměstnanost v USA vzrostla od počátku roku na 6%.

            5. Nevyřešené deriváty Credit Default Swaps jsou skrytou hrozbou

Známý investor George Soros si myslí, že tato krize je zdaleka nejhorší od počátku druhé světové války (www.thefirstpost.co.uk). Ve své knize The New Paradigm for Financial Markets, kterou vydal v roce 2008, píše že současná „superbublina je vyvrcholením několika bublin naráz a je důsledkem předcházejícího vývoje uplynulých dvaceti let. V knize dále uvádí, že současný nekoncepční vývoj je neudržitelný.

Uznávaný americký ekonom Nouriel Roubini neočekává sice velkou depresi podobnou té v 30.letech, mluví ale o dlouhodobé ekonomické stagnaci až stagflaci. Jiní  ale očekávají tu nejhorší ekonomickou depresi (např. Jim Willie, John Williams).

Víc se do dnešního článku nevejde. Závěr je takový že podle mého názoru nejsme ještě na dlouhodobém dně, cyklický BEAR trh bude zřejmě pokračovat, já osobně si myslím, že to bude minimálně do druhé poloviny příštího roku. V tom období by mohla proběhnout jedna korekční vlna B (růst cen) a poté znovu další pokles ve vlně C. Kdo by chtěl vidět průběh více dlouhodobých grafů znázorňující sestupné trhy akciové i komoditní, může mi poslat e-mailem kontakt, grafy mu zašlu. 

Petr Fiala